Autor:
Richelle Mead
Ilustrátor:
Není
Počet
stran: 279
Rok
vydání: 2009
Morojská
princezna Lissa a její nejlepší kamarádka Rose uprchly ve smrtelném strachu z
vampýrské akademie, ale po dvou letech byly vypátrány tajemnými strážci a
odvlečeny zpět. Znovu se tak ocitají v obrovském nebezpečí, protože na akademii
se mohou pohybovat nebezpeční Strigojové.Ti chtějí Lissu zničit, protože jako
jediná dcera urozeného morojského rodu je překážkou jejich plánu na ovládnutí
světa vampýrů.
Naštěstí je tady ale dhampýrka Rose, v jejichž žilách se smísila krev vampýrů a lidí, takže dokáže zlým Strigojům lépe čelit. V tajemném a ponurém světě akademie ale nebude snadné odolat všem nástrahám a zradám: Lissa bude muset opatrněji využívat svých nadpřirozených schopností, aby nepadla do strigojské pasti, a Rose se musí vzdát velké lásky, aby mohla kamarádku ochránit a za žádných okolností ji nezklamat. Jediné, nač se totiž mohou obě spolehnout, je jejich vzájemné pouto, jejich přátelství…
Naštěstí je tady ale dhampýrka Rose, v jejichž žilách se smísila krev vampýrů a lidí, takže dokáže zlým Strigojům lépe čelit. V tajemném a ponurém světě akademie ale nebude snadné odolat všem nástrahám a zradám: Lissa bude muset opatrněji využívat svých nadpřirozených schopností, aby nepadla do strigojské pasti, a Rose se musí vzdát velké lásky, aby mohla kamarádku ochránit a za žádných okolností ji nezklamat. Jediné, nač se totiž mohou obě spolehnout, je jejich vzájemné pouto, jejich přátelství…
Můj
dojem: Obrovské zklamání. Přesně to jsem si myslela na začátku
knihy. Od Vampýrské akademie jsem měla velká očekávání. Prvních asi 50 stránek
mě opravdu nebavila. Nemohla jsem se do ní začíst a vyloženě jsem se nutila
číst dál. Velkou část na tom mělo i to, že mi chvíli trvalo, než jsem se
zorientovala v pojmech jako Strigoj, Moroj a dhampýr. Přišlo mi, že na začátku
těch informací bylo až moc.
Vše
se ale změnilo časem. Začala se vyskytovat tajemství a otázky a rázem bylo mé
zklamání pryč. Knížka mě pustila až na konci. A právě ten se mi líbil nejvíce.
Do poslední chvíle jsem netušila, kdo by to mohl být.
Ve
Vampýrské akademii nechybí ani milostná linka. Oběma hrdinům jsem fandila od
prvního okamžiku. Ze všech postav mi byli nejsympatičtější.
Rose
a Lissa mi ze začátku trochu vadily. Rose mi připadala až příliš tvrdohlavá a
takový až moc velký ,,drsňák". Tak drsná, že to nemohlo být ani možné, ale
po čase jsem si na ni zvykla a začala jsem ji mít i ráda. Svou část na tom
odvedla už výše uvedená milostná linka. Lissa mi přišla ze začátku jako hrozný
ubožák, ale časem se osamostňovala. Lissu jsem si zamilovala dříve než Rose, ale
nakonec je mám ráda obě stejně.
Vampýrská
akademie je přesně důkazem ,,Nesuď knihu podle obalu", protože obsah je
mnohem lepší než ta příšerná obálka.
Hodnocení:
7/10
Původní datum vydání: 5.9.2016
0 komentářů