Faja


Autor: Petra Stehlíková
Ilustrátor: Není
Počet stran: 440
Rok vydání: 2017

Návrat do temného světa, kde se na pravdu a naději téměř zapomnělo.
Ilan vstoupila do nížin, které jsou pro ni světem naprosto odlišným od toho sklenářského. Přátelství s kapitánem pětadvacítky je stále nové a Ilan si uvědomuje, že takový vztah nevzniká jen tak. Zvlášť když se jedná o pětadvacet bojovníků, jejichž nohy kráčí po zemi dlouhá léta a kteří za svůj život ovlivnili mnoho dění ve světě. Aby mohla o lidech, kteří zotročili její lid, smýšlet jako o přátelích, musí se hlavně naučit odpouštět.
Klid ve sklenářských městech je ke všemu narušen, když se po mnoha generacích znovu objevuje starodávný nápis, jen krátká věta, která kdysi byla součástí svobodného sklenářského světa. Ale kdo ji píše na zdi palutulů a sklenářských ghett, když ti, kdo znali její význam, jsou dávno mrtví? Jaký příběh vypráví ta tři slova, na první pohled tak jasná, přesto nepochopitelná?
Ilan bude muset čelit mnohým nebezpečím, aby odhalila význam starobylého odkazu a objevila v něm nové poselství.


Můj dojem: První díl, Naslouchač, nastavil laťku až neuvěřitelně vysoko. Původní česká fantasy ohromila desítky až stovky čtenářů, kteří netrpělivě vyhlíželi druhý díl. A musím říci, že Faja má očekávání nezklamal, ba dokonce je ještě předčil.


Knížka nezačíná nijak zdlouhavě, hned v prologu se mi v hlavě rojily otázky. Ale to byl teprve začátek. V průběhu příběhu vyskakují další a další. Co je na druhé straně Duvalského pohoří? Kdo je vlastně ten Faja? Na některé z nich odpověď dostanete, ale většina z nich zůstane zahalena tajemstvím. A právě tyto otázky Vás nutí číst dál a dál a než se nadějete, na stránce před Vašima očima je poslední slovo. Ale ani konec Vám nedá spát.

Celý příběh dostává temnější, mrazivější a krutější nádech. Z některých částí mi bylo až úzko, u jiných jsem tajila dech, některé mě zhypnotizovaly, že jsem se nemohla ani pohnout. Doslova mi tuhla krev v žilách. Když už si myslíte, že Ilan vyvázla ze smrtelného nebezpečí, objeví se další, někdy ještě horší než to předešlé. Pokud jste si po prvním díle mysleli, že tenhle svět znáte dobře, Faja Vám dokáže, že ještě zdaleka neukázal vše, co je v něm.

Ilan nám od Naslouchače trochu vyrostla. Začala být mnohem drzejší, na světlo vylézá i její prostořekost a odvaha. Žádná postava ale není dokonalá. A ani pětadvacítka není výjimkou. Knížka nám dovoluje nahlédnout do jejich minulosti i stinných stránek.

S hlavní hrdinkou jsme opustili Duvalské pohoří, kde smrt číhá na každém kroku, a vydali jsme se do zdánlivě dokonalých nížin. Ilan se ocitá ve světě, kterému nerozumí a vše je pro ni nové. Ilanin údiv se promítá i do stylu psaní. To, co má být popisováno, popisováno je, co ne, je vynecháno. Vypravování pomocí ich formy je daleko více uvěřitelnější.

S Ilan společně objevujeme nové druhy sklenitu, které ani ona sama neznala. Pronikáme do jejich tajů, které jsou sice zajímavé, ale nedají se srovnávat s tajemstvími celého sklenařského národa. Můžeme se je domnívat, co vše ještě o sklenitu, sklenařích a celém Duvalském pohoří nevíme. Jak vládli praví fajové? Jak vypadá svět nyní? V knize není opominuta ani minulost, a tak se můžeme dozvědět i něco málo z historie.

Když to tedy shrnu, Faja je jedno velké WOW. Příběh dokáže překvapit, když to nejméně čekáte. Pokud jste se ještě do Faji nepustili, nevím, na co čekáte, ale pozor, čtení této knížky je silně návykové.

Hodnocení: 10/10


Původní datum vydání: 16.4.2018

0 komentářů