Ahoj. Jak už jste z nadpisu poznali, i já
jsem se letos zúčastnila veletrhu Svět knihy v Praze na Výstavišti. A musím
říci, že jsem si to stejně jako loni stoprocentně užila. Největším důkazem toho
je možná fakt, že nemám ani tolik fotek, jelikož jsem vyloženě nasávala
atmosféru a na focení ani tolik nemyslela. Ale teďka už pojďme na to.
Možná to o mně nevíte, ale jsem opravdu
velký ,,nervák". Prakticky mě dokáže jednoduše rozhodit téměř všechno a
když se k tomu přihodí ještě můj pesimismus, stojí to opravdu zato. Být nervy
bez sebe, ani zdaleka nevystihuje moji náladu. Cestou do Prahy jsme se
samozřejmě nemohli vyhnout alespoň malému zakolísání. Z Českých Budějovic jsme
jeli vlakem. Já moc často vlakem nejezdím, ale když už do Prahy jedu, vybírám
si vždy Jižní expres. Tenhle vlak jezdí většinou na nástupiště na poslední
chvíli. Tentokrát tam ale již čekal. Zní to jako totální blbost, ale i taková
maličkost mě dokáže znervóznit. A jakmile začnu myslet na věci typu ,,Co když
to není ten správný vlak a já pojedu bůh ví kam?", nedokážu se toho jen
tak zbavit. Teprve ve vlaku mi kamarádka připomněla, že vlak má až do Budějovic
výluku, proto tam čekal.
Ještě pořád si nemyslíte, že nejsem divná?
Již z dálky jsme samozřejmě viděli fronty
u pokladen. Naštěstí to nebylo tak hrozné a za necelých 10 minut jsme již v
rukou drželi lístky. Docela závidím lidem, co se na Svět knihy dostanou ve
čtvrtek nebo v pátek. Ten klid musí být úžasný.
Hned na začátku jsme si nezapomněli projít
program a zaškrtli jsme si pár besed, které bychom chtěli stihnout, ale k tomu
až později. I letos byla recepce velmi hezká, lazená do Rychlých šípů. Ty
koneckonců můžete vidět i na střeše výstaviště. Pokud si tedy obrázek zvětšíte
a i potom možná budete potřebovat lupu. Jsem to ale šikulka na fotky, pro jsem
jich nenafotila víc? Ale vraťme se zpět. Z počátku jsem si myslela, že na
střeše stojí nějací lidé, teprve když jsme přišli blíže, mi došlo, že jsou to
Rychlé šípy.
Jako první jsme zamířili do stánku
Albatrosmedia, kde jsme se pomalu protloukali lidmi, až jsme se dostali k
vytouženým knížkám (Ale to u každého stánku.). Narazili jsme i na několik
cosplayerů, kteří byli opravdu úžasní. Popravdě řečeno je dost obdivuju, že v
těch kostýmech vydrželi celý den. Já jsem na sobě měla letní šaty a myslela
jsem, že se upeču zaživa.
Obzvlášť ve stanovém křídle bylo opravdu
dusno. Na druhou stranu můžu být ráda, že to alespoň nebylo tak hrozné jako
minulý rok. Postupně jsme prošli všechny stánky a pak už jsme zamířili na
Humbookstage, kde jsme chtěli vidět pár besed.
Zamířili jsme na besedu redaktoři vs
blogeři, která byla opravdu super a dozvěděla jsem se pár nových informací,
stejně tak se mi líbila i ta o českých autorech a jak jim vyšla kniha. A na
závěr jsme stihli začátek besedy s Kovym, ale to jsme už pak chvátali na vlak.
Myslím si, že Humbookstage se opravdu povedla.
A co že jsem si teda koupila? Poslední díl
trilogie Všem klukům, které jsem milovala, Tíhu vesmíru a Tisíc polibků, na
které se velmi těším, jelikož by knížky měly být velmi dojemné, Krasojezdkyni
od mé milované Jojo Moyes a Cinder a Ella od Baronetu. A na závěr encyklopedii
Dějin, na kterou byla opravdu mega sleva. Co k tomu jen říci no. Tu jsem tam
prostě nemohla nechat.
A pokud se chystáte na příští ročník Světu
knihy, nezapomeňte doma plnou peněženku, velkou dávku trpělivosti a obrňte své
nervy proti davům lidí.
Původní datum vydání: 16.5.2018
0 komentářů