Autor:
Alena Mornštajnová
Ilustrátor:
Není
Počet
stran: 310
Rok
vydání: 2017
Je
zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece
jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a
je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná
příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje
tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a
poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života
jako ledová kra.
Můj
dojem: Je to až k neuvěření, že se Hana už téměř 3 roky drží na
předních příčkách nejčtenějších knih. Nevzpomínám si na žádnou jinou knihu
poslední doby, které by se to povedlo. Já jsem se k ní dostala teprve na
přelomu roku, ale není to má vina. O oblíbenosti knih paní Mornštajnové svědčí
i fakt, že na každou z nich si v naší knihovně počkáte nejméně rok.
U
takového bestselleru, jakým Hana bezesporu je, nejde mít žádná očekávání. Už
když začínáte číst první kapitolu, víte, respektive doufáte, že se vám bude
líbit. Nic moc jsem si o Haně nevyhledávala, abych si čtení nezkazila, a tak
jsem byla příjemně překvapená, jakým stylem je příběh Hany vyprávěn.
Spousta
knih z období druhé světové války sází na téma holokaustu, jelikož tíživá
atmosféra a zrůdnost lidských činů nenechá jediné oko suché. Právě z toho jsem
měla u Hany největší strach. Aby ,,nehrála na city". Bála jsem se zcela
zbytečně. Slza mi sice ukápla, ale z úplně jiného důvodu. Hana je protkaná svou
vlastní atmosférou, občas radostnou, občas ponurou, která se přesýpá ze strany
na stranu stejně jako život sám. Ačkoliv je už samotné téma smutné, Hana dojme
především nevyzpytatelností lidských osudů. A nejen osudem samotné Hany.
Celý
příběh se odehrává po dobu 30ti let a čím více se ponořujete do minulosti, tím
více chápete přítomnost. Teprve na úplném konci, po přečtení posledního slova,
do sebe všechny dílky zapadnou. A není jich málo. Hana je skládačkou
mezilidských vztahů, nenaplněných ideálů, přátelství, lásky, ale i prvních
zklamáních a životních omylů. Budete se až divit, jak moc vás může příběh
překvapit. Spousta zvratů přijde zcela nečekaně, a přitom mají logiku. To se mi
na knížce líbilo nejvíce. Provázanost. Všechno souvisí se vším a nejde vynechat
jedinou postavu, aniž by to neovlivnilo příběh.
Už i
já chápu, proč je Hana jednou z nejlepších knih české literatury. Je málo
autorů, kterým se povede vykreslit postavy do takových detailů, propojit svět
dětí a dospělých, stránku po stránce poodhalovat dávno zapomenutá tajemství a
napsat dojemný a čtivý příběh s takovou lehkostí, jako to dokázala Alena
Mornštajnová.
Hodnocení:
9/10
Původní datum vydání: 20.1.2020
0 komentářů