Dvůr mlhy a hněvu

2/12/2020

Autor: Sarah J. Maasová

Ilustrátor: Není

Počet stran: 664

Rok vydání: 2017

Feyre přežila střet s Amaranthou a vrátila se na Jarní dvůr. Avšak ani zde nemá klidu, protože ji neustále pronásledují vzpomínky na to, co musela udělat, aby osvobodila Tamlina i jeho lid.

A stejně tak nemůže zapomenout ani na smlouvu s Rhysandem, s kterým má strávit jeden týden v měsíci. Ač je nyní vznešenou vílou, srdce má stále lidské. A navíc si postupně uvědomuje, že na obzoru se objevuje ještě mnohem větší zlo, než jaké kdy zažila. A tak zatímco se snaží vyznat v zákrutech vílího života, zjišťuje, že její role zachránkyně ještě neskončila. Avšak dokáže se vyrovnat s nebezpečím, které se k ní blíží?

Můj dojem: První díl skončil dost uzavřeně, a proto většině lidí běžela hlavou otázka: Co bude dál? Pár náznaků, jakým směrem by se mohl druhý díl ubírat, tu bylo, ale věřte mi, že ať jste si představovali cokoli, ani zdaleka se to nevyrovná realitě. Dvůr trnů a růží byl totiž ,,pouze" příprava na Dvůr mlhy a hněvu.

Feyre dýky a meče vymění za šaty a rukavičky, což se jí samozřejmě příčí, ovšem nedokáže potlačit potřebu pomáhat ostatním. Ze začátku si sice můžete říkat, co to je za ufňukanou chudinku, ale Feyre se časem dost vybarví a neztratí ani svou drzou a nepoddajnou povahu. První díl skončil šťastně až navěky, ale je tomu tak doopravdy?

Velký prostor dostává tak trochu tajemná postava, o které se toho moc z Dvora trnů a růží neví. Samozřejmě mluvím, respektive píši, o Rhysandovi, Vladaři Nočního dvora. Po pravdě řečeno, po přečtení prvního dílu bych nebyla schopná říci, kterou postavu mám nejraději, ale teď je to jednoznačné - Rhyse. Právě díky němu jsem se u knížky hodně nasmála. Čeká Vás nespočet narážek, škádlení, hádek, zrad, přetvářek, ale i odvahy, vůle, lásky atd..

Vedle již známých postav do děje samozřejmě vstupují i postavy nové a stejně jako u Rhysanda toho o nich moc nevíme. Krůček po krůčku se nám ovšem společně s Rhysem otevírají, ale stále toho dost zbývá a já doufám, že v dalších dílech je budeme znát lépe a lépe, protože nevím jak Vás, ale mě si získali na první pohled. A možná si změníte obrázek o již známých postavách.

Také se dozvídáme další informace o kultuře víl jako jsou jejich svátky, rituály či velekněžky, ovšem také jejich nebezpečné stránky. To se mi velmi líbilo. A nejen to. Dozvídáme se i minulost přátelství či nepřátelství mezi jednotlivými postavami. Naplno je vidět opravdová síla vladařů. Nechci spoleirovat, ale nemalou roli dostává samotná podstata magie, která se bude rozvíjet určitě i v dalších dílech.

Dvůr mlhy a hněvu napsala Sarah J. Maas, a tak si můžete být jistí, že jedna věc příběhu chybět nebude - napětí. Akční scény elegantně střídají ty klidné. Jsou v dokonalé rovnováze a nudit se rozhodně nebudete. Autorka opět dokázala, jak skvěle umí psát nejen bojové scény, které můžou trvat i několik stran a vy hltáte jeden list za druhým. Posledních pár stránek jsem četla s vytřeštěnýma očima a říkala si: To nemůže být pravda. U prvního dílu byl konec klidný, ale zde? Spousta věcí zůstává otevřena a nám nezbývá nic jiného, než čekat na třetí díl.

Ačkoli je Dvůr mlhy a hněvu pořádná bichlička, čte se nesmírně rychle. Od knížky se nedá odtrhnout a nebýt toho, jak je tlustá, nosila bych ji všude sebou, abych si ji mohla neustále číst. Mně osobně se líbil už první díl, ale pokud Vás tak moc nezaujal, druhému dílu byste měli dát určitě šanci.

Hodnocení: 10/10