Šepotání


Autor: A. G. Howardová
Ilustrátor: Není
Počet stran: 416
Rok vydání: 2015

Alyssa slyší šepotání květin a hmyzu, je to dar, který připravil o rozum už její matku. Pocházejí totiž z rodiny Aleny Liddelové, lépe známé coby Alenky z Říše divů, skutečné inspirace Lewise Carrolla, podle níž stvořil svůj proslulý fantaskní svět.

Když se matčin stav zhorší, nemůže už Alyssa své dědictví dál popírat a zjistí, že na těch fantastických pohádkách, které zná z dětství, je víc pravdy, než by se mohlo zdát. Vydává se na útěk, který zavinila už kdysi dávno právě Alice. Trhlinou v zrcadle se dostane do Říše divů, jež je mnohem ponurejší, než jak ji zná z knížek a stáhne s sebou i svého nejlepšího kamaráda a tajnou lásku Zacha. Na druhé straně už na ně čeká podezřelý, ale svůdný Morpheus a provází je při jejich hledání. Ale dá se mu opravdu věřit?


Můj dojem: Šepotání četla má kamarádka a strašně mi ho doporučovala. Říkala jsem si: Jo, to bude knížka pro mě. A když jsem se do ní pustila, vše bylo úplně jinak.

Z anotace jsem si tak nějak vyvodila, že půjde o dobrodružství okořeněné trochou šílenosti. Ze začátku to tak i vypadalo - zelené písmo, super obálka. Co jsem si tak před čtením projížděla komentáře, pár lidí psalo, že autorka má zvláštní styl. První kapitola opravdu byla těžší na pochopení, jelikož začíná malinko podivněji. Čtenář je hned vržen do děje, začínají vyskakovat otázky. Po prvních dvaceti stránkách se ale vše změní. Příběh plyne strašně pomalu, až na pár výjimek se neděje nic převratného. Čte se to dobře, ale není to nic, od čeho byste nemohli odejít.

Allysu jsem si nijak moc neoblíbila. Přišla mi hrozně nepřirozená a nerozvážná, všechno brala moc rychle. A tak se dostanete do Říše divů, ani nevíte jak. V anotaci se píše, že je mnohem ponuřejší, ale já si to nemyslím. Ano, je tam pár prvků, co jsou ,,strašidelnější", ale že by byla ponurá? Bláznivá ano, ale ponurá v žádném případě. Při čtení jsem se párkrát přistihla, jak mi v hlavě vyskakuje věta: Že mě to ještě překvapuje. Přišlo mi, že na některých místech autorka nevěděla, jak okořenit příběh, a tak tam vsadila první věc, co se jí mihla v hlavě.

Než se objevil Morfeus vypadalo to asi takto: Vyskytne se nebezpečí, Allysa najde řešení, jde se dál. A i poté se se některé problémy řeší tímto způsobem, ale už to není tak na očích.
Když Morfeus vstoupí do děje, jako by knížka dostala druhý dech. Konečně je tu postava, která je sympatická, vtipná a dokáže Vás vtáhnout do příběhu. První polovina knížky byla procházka růžovým sadem, ale ta druhá začíná být konečně trochu temnější. Pořád se něco děje, občas se v textu vyskytnou i básničky, ty se mi líbily velmi, a ať si myslíte cokoli, konec Vás určitě překvapí. Autorka vsadila do příběhu i milostný trojúhelník, ale nevadil mi tak jako u jiných knih. Romantiky je tu poskrovnu a nijak násilně nezasahuje do děje.

Šepotání je pro mě strašně těžké hodnotit. Půlka knížky mi přišla jako velký průměr, ale ta druhá byla super a bavila mě. Nemohu Vám ji doporučit, ale ani neříkám, že je strašná. Šepotání pro mě bylo poměrně zklamání, ale druhému dílu chci dát šanci.

Hodnocení: 6/10


Původní datum vydání: 6.8.2017

0 komentářů