Královna stínů

2/12/2020

Autor: Sarah J. Maasová

Ilustrátor: Není

Počet stran: 656

Rok vydání: 2016

Ztratila všechny, které milovala. Celaena Sardothien se vrací zpátky do říše a jediné, po čem touží, je pomsta. Brzy si ovšem uvědomí, že ve hře je mnohem víc - musí osvobodit prince Doriana, kterého pomocí magie ovládá král ze skleněného hradu. Musí zjistit příčinu královy moci! Ale hlavně nesmí zklamat svůj lid, který do ní vložil veškeré naděje.

Můj dojem: Královna stínů je název, který dokonale vystihuje celou knihu. Zatímco v Dědičce ohně jsme se setkali se světlejší stránkou magie, s vílami a zemí nezkaženou, ve čtvrtém díle můžete na to všechno zapomenout. Čekají Vás temná zákoutí Zlomuvalu, kanály hemžící se nebezpečím a podniky s pochybnou pověstí. Vše vykreslené tak, jak to dokáže pouze Sarah J. Maas. Při čtení se mi před očima míhal jeden výjev za druhým a neměla jsem jediný problém ocitnout se v duchu vedle hlavních postav.

Nudit se rozhodně nebude, jelikož hned ze začátku na Vás čeká akce. Nechybí ani vtipné situace a rozhovory, které Vás vyloženě nutí se smát. Nebyla by to Sarah J. Maas, kdyby ,,nevytasila" nějaké to tajemství, které nikdo nečekal. A není jich málo. Když jsem se k některému dostala, chvilku jsem na knihu koukala a říkala si: To je vtip? To snad nemyslí vážně. A pak jsem asi pět minut vstřebávala toto zjištění.

Do děje vstupují samozřejmě nové postavy, z nichž si některé zamilujete a jiné nenávidíte. Jak se ale změnila naše Celaena? Ten, kdo si stěžoval, že se nechová jako vrah, si v Královně stínů přijde na své. Poznáváme další její tvář - tvář nájemné vražedkyně. Na světlo v plné kráse vyplývá Celaenin sarkasmus spolu s její vychytralou povahou. Na začátku mi sice přišlo, že obviňovala lidi za věci, které sama dělala, ale vzhledem k tomu, jaké má ego, se jí ani nedivím.

Sarah J. Maas nám uštědřila lekci, že nemáme zapomínat ani na staré postavy. Stejně jako asi většina čtenářů jsem i já dávno vypustila z hlavy postavy, které už dávno příběh opustily. To je ale zásadní chyba. Věřte, že až dočtete Královnu stínů, tak si řeknete, jak hodně jste je podcenili.

V Královně stínů se opět rozjíždí milostná linka. Není přecukrovaná, ale jemná a nezastiňuje příběh samotný. A není to jen romantika, ale i vztahy celkově. Dávná přátelství a nepřátelství, rodina, křivdy i vraždy.

K autorčinýmu stylu není, co dodat. Celou knihu se postupně odkrývají informace, které Vás nutí číst dál a dál. Co mě ale velmi překvapilo, byly kapitoly, kde se nepoužívala jména, což dodávalo nádech tajemna. Už Dědičku ohně jsem brala za skvěle propracovanou, ale s Královnou ohně se nemůže měřit. Do poloviny knihy jsem neměla jedinou šanci uhádnout co, kdy a jak Celaena udělá. I druhá část je plná překvapení, ale vyzdvihuji především tu první, jelikož tolik intrik a detailů pohromadě se jen tak nevidí.

Královna stínů je čtivá bomba, u které pouze čekáte, kdy vybuchne. A jelikož tohle ještě není konec, tak se ptám sama sebe: Jak chce Sarah J. Maas překonat něco tak úžasného a nechat celý příběh vybuchnout v ještě lepším velkolepém finále?

Hodnocení: 10/10