Autor:
Marie Rutkoski
Ilustrátor:
Není
Počet
stran: 384
Rok
vydání: 2019
Kestrel svolila ke sňatku s korunním princem a zajistila
tak herranskému lidu svobodu a územní autonomii. Sama se však ocitla ve zlaté
kleci císařského paláce. Svoje nové postavení ovšem hodlá maximálně využít.
Chce změnit kruté válečné taktiky svého národa a tak se bez Arinova vědomí
stává tajnou informátorkou herranského mistra špionáže. Pouští se do nebezpečné
hry, za kterou hrozí trest nejvyšší - smrt.
Můj dojem: Už
teď mohu říci, že Kletba vítězů se stane jednou z nejlepších knížek, jaké jsem
tento rok přečetla. Proto jsem byla celkem překvapená z nízkého hodnocení druhého
dílu. Souhlasím s ním? Nesouhlasím? Jak je na tom Zrada vítězů podle mě?
Herrané sice získali částečnou autonomii, ale jedna bitva
neznamená vyhranou celou válku. Jsou sice svobodní, ovšem v očích Valoriánů
jsou stále otroci. Kestrel se dostává na císařský dvůr a začíná hrát hru se
samotným císařem, který je schopný všeho. Hru plnou intrik a politikaření. Hru
mnohem nebezpečnější, než si sama uvědomuje. Kdo ale určuje pravidla?
Zradě vítězů chybí jedna zásadní věc: Vyváženost. Právě v
tom bylo kouzlo předchozí knížky, všeho tak akorát. Druhému dílu bezkonkurenčně
dominuje politika. Romantika, či napětí tu téměř nenajdete a když už, tak jen
na chvíli. Sama jsem měla pouze jeden jediný okamžik, kdy jsem se zatajeným
dechem čekala, co bude dál. Ono, není se čemu divit, většinu děje se řeší
nastávající svatba, zásnuby a šaty. Nenechte se ale zmást. I ten nejmenší
detail má v konečném výsledku své místo.
O čem tedy Zrada vítězů je? Především o vyrovnávání s
minulostí. Zatímco Kestrel na mě chvilkami působila až chladně, s Arinem to
není tak jednoduché. Svou lásku nemůže dostat z hlavy, a tak místo aby se
zabýval daněmi, které po Herranii císař požaduje, myslí na Kestrel. A o tom je
zhruba 100 stránek. Ano, čtete správně. Teprve pak se objevují náznaky tajemství.
Zradě vítězů jednoznačně chybí ten ,,wow" moment, kdy všechny kousky
skládačky zapadnou na svá místa a stane se něco nečekaného.
Ovšem neznamená
to, že se ve Zradě vítězů nedozvíme nic nového. Mnohem větší prostor tu dostává
Východní říše. Zatímco v prvním díle o ní byly pouze zmínky, tady s ní už
musíme počítat jako s rovnocenným protivníkem. A hlavně je tu mapa celé země.
Díky ní jsem se skvěle orientovala v místech. Nejinak je tomu s novými
postavami, obzvlášť jedna mi dokázala vyčarovat svými hláškami úsměv na tváři.
A co ostatní
postavy? Jak se rozhodnou mezi povinností a láskou ony? Na minulost nelze
zapomenout. Co nevinná Jessa, která jen tak tak vyvázla ze spárů smrti? Co
Kestrelin otec, pro něhož znamená čest vše? Co Ronan? A co císař? Kdo všechno
je jen jeho loutka ve hře?
Ač to říkám
velice nerada, Zrada vítězů na mě působí dojmem lepšího ,,výplňkového
dílu". Samotný děj se v konečném důsledku téměř nikam neposunul. Píšu
téměř, protože cca 150 stránek do konce stálo za to a vztahy mezi postavami,
nejen ty milenecké, dostali úplně jiný rozměr a v budoucnu určitě budou mít
ještě nějakou dohru. Podle toho, jak si všechno autorka tímto dílem připravila,
to vypadá na skvělé finále, ale nechci nic zakřiknout. Samotný závěr mě
nezklamal. I přes všechny své nedokonalosti se mi knížka četla jedna radost a
už se těším na poslední díl.
Kdybych měla
říci, jestli mě knížka zklamala, či ne, tak určitě nezklamala. Zrada vítězů má
stejně jako mince dvě strany. Ano, má své nedokonalosti a není tak svižná jako
první díl, ale nic to nemění na tom, že jsem si příběh zamilovala.
Hodnocení:
7/10
Původní datum vydání: 12.7.2019
0 komentářů