Autor:
Ruta Sepetysová
Ilustrátor:
Není
Počet
stran: 352
Rok
vydání: 2016
V
roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního
Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co
skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na
lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi
drží při sobě, ale když se svoboda zdá na dosah, udeří tragédie. V tu
chvíli je naprosto jedno, které jste národnosti a kultury či jaký je váš
společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc:
chtějí přežít.
Můj
dojem: Jsem asi poslední, kdo Sůl moře ještě do nedávna nečetl.
Vlastně ani nevím, proč jsem ji tak dlouho odkládala. Možná strach, že by mě
zklamala? Každopádně to už je minulostí a musím říci, že bych si teď nejraději
dala pár facek za to váhání.
Naši
čtyři hrdinové - Joana, Florian, Emilia a Alfred - jsou každý jiný a přitom
úplně stejní. Snaží se přežít. A to není nic jednoduchého. Obrovské mrazy a
beznaděj všude, kam se podívají. Nemyslete si, Sůl moře není žádná young
adultovka s procházkou růžovým sadem. Každý si nese své tajemství a kdo ví, co
by se stalo, kdyby ho slyšely špatné uši. Díky kapitolám z různých pohledů
vidíme, jak každý vnímá zoufalou situaci jinak. Někdo se bojí o svou rodinu, o
které nemá žádné zprávy, někdo z toho chce vytěžit co nejvíce a získat si tak
slávu a obdiv. I když má jedna kapitola jen několik stránek, ne-li ani tu jednu
celou, Ruta Sepetys dokáže těmi několika slovy vystihnout to podstatné. Ať už
je to cokoli - zoufalost, stesk, beznaděj, láska, přátelství, či nenávist.
Jak
už jsem psala, kapitoly jsou tu velice krátké, maximálně na pár stran. Knížka
tedy ubíhá velmi svižným tempem a navíc je psaná v ich formě. Díky tomu můžeme
vše prožívat očima našich hrdinů. I když, ne všichni musí být vyloženě
hrdinové. Kdo ví? Nahlédneme i do jejich minulosti, dozvíme se, jaká zvěrstva
prožili a co je vedlo k jejich rozhodnutí. Dokáže se z nedůvěry vyklubat
přátelství nebo i něco silnějšího?
Abych
se přiznala, na konci jsem slzy neronila. Začínám si myslet, že jsem vůči
smutným knížkám imunní, jelikož co ostatní rozbrečí, mě nikoliv. To ovšem
neznamená, že mě Sůl moře nedojala. Spíše než smutek, jsem cítila takovou
zvláštní úzkost a tíži. Následná poznámka autorky to všechno ještě prohloubila.
Určitě na ni po dočtení příběhu nezapomeňte, stojí za to.
Ruta
Sepetys podává historii, o které se zase tolik neví, záživným způsobem. Ani já
sama jsem o lodi Wilhelm Gustloff nevěděla. Přitom se jedná o jeden z nejvýznamnějších
momentů mořeplavby. Díky Soli moře jsem se dozvěděla zase něco málo z minulosti
a donutila mě si o lodi přečíst i několik článků na internetu.
Sůl
moře nemohu hodnotit jinak než plným počtem. Vyvolala ve mně mnoho pocitů a
pokud jste ji ještě nečetli, o čemž pochybuji, neváhejte tak dlouho jako já.
Hodnocení:
10/10
Původní datum vydání: 8.10.2018
0 komentářů