Dívka, již jsi tu zanechal

2/12/2020

Autor: Jojo Moyesová

Ilustrátor: Není

Počet stran: 432

Rok vydání: 2015

Píše se rok 1916, když francouzský malíř Édouard Lefevre odchází bojovat na frontu. Jeho mladé manželce Sophii zůstává na památku její portrét, na svou dobu poněkud nezvyklý. Poté co městečko, kde Sophie žije, padne do rukou Němcům, ocitají se jeho obyvatelé na samé hranici absolutní bídy a pro kousek chleba musejí často dát všanc i holý život. A tehdy Sophiin portrét upoutá pozornost nového Kommandanta. Německý důstojník je obrazem doslova posedlý a Sophie je odhodlaná riskovat cokoliv - rodinu, svou pověst i život -, jen aby mohla znovu spatřit svého muže...

O bezmála sto let později dostane Liv Halstonová od svého muže darem působivý portrét mladé ženy, který koupil za pár šupů na ulici. Posléze se ovšem ukáže, že obraz má nesmírnou cenu, a rozhoří se boj o to, kdo je jeho skutečným vlastníkem. A Livino přesvědčení o správnosti věcí podstoupí náročnou zkoušku. Stejně jako Sophie je však pevně odhodlaná bojovat za to, co má na světě nejraději..

Můj dojem: Láká Vás Francie, romantický příběh, minulost i současnost? Pokud jste alespoň jednou odpověděli ,Ano', pak jste tady úplně správně. Možná právě Vás dostane Dívka, již jsi tu zanechal úplně stejně jako mě.

Třetí kniha od Jojo Moyes, kterou jsem četla, třetí kniha, která mě vtáhla do děje a já jsem prožívala se Sophie její příběh. Dívka, již jsi tu zanechal rozhodně nepatří mezi ty knihy, kterými se nemůžete prokousat. Ba naopak. Hltáte jednu stránku za druhou a říkáte si: Jak to celý dopadne? A pak zjistíte, že je konec a tak nějak je Vám smutno. Nejen z příběhu, který Vás chytí za srdce, ale i z toho, že víte, že podobnou knihu jen těžko najdete.

Jojo Moyes ukazuje, že nejsou pouze zlí a dobří lidí. Každý má své stinné, ale i kladné stránky. Sophie a Liv nejsou jediné postavy plné odhodlání. Různí lidé mají různé tváře a ne každý je tím, kým se na první pohled zdá. A věřte mi, že nepřeháním, když napíšu, že mnohdy Vás až překvapí, čeho jsou lidé schopní.

Možná by se to nezdálo, ale při čtení jste v neustálém napětí. V jednu chvíli si myslíte, že víte, jak to dopadne, nic Vás nemůže překvapit, ale v dalším okamžiku je vše jinak. A to ani nemluvím o tom, když za tímto momentem následuje kapitola v jiném časovém období. Nejenže se proplétá Francie z roku 1916 s Londýnem, ale Sophie často vzpomíná na svůj předešlý život s Édouardem. Předválečná romantická Paříž je tak v ještě větším kontrastu s válkou a Vám je úzko z nálady, která přímo čiší z příběhu. Najednou se Vám vše promítá před očima a v duchu se díky výborným popisným částem přenášíte do historie.

Sophie a Liv. 2 dívky, jeden obraz. Jeden obraz, který je spojuje. Obraz plný tajemství, o němž se ví jen pramálo. Ale něco tu je. Ovšem Jojo Moyes odkrývá to něco o jeho původ pomalu a Vy se do konce knížky nenudíte. A konec? Nebudu nic prozrazovat, ale musím přiznat, že Dívka, již jsi tu zanechal mi bude ležet v hlavě ještě hodně dlouho.

Znovu jsem vložila své srdce do rukou Jojo Moyes a ona mi ho znovu zlomila.

Hodnocení: 10/10