Autor:
Sebastien de Castell
Ilustrátor:
Není
Počet
stran: 408
Rok
vydání: 2017
Někdy
vám život rozdá karty, se kterými nejde hrát. A jedinou cestou k přežití je
naučit se triky! Jste-li zasvěcenci Jan'Tepu, měli byste být připraveni
prokázat své magické schopnosti a stát se divotvůrcem. Jenže Kellen nezdědil
žádné magické nadání a hrozí mu naprosté zostuzení. Do města však dorazí
tajemná cizinka Ferius Parfax, která ho přiměje vybrat si jinou cestu. Je
složitá a nevyzpytatelná, ale možná je Kellenovou jedinou nadějí.
Můj
dojem: Okolo Divotvůrce bylo minulý rok obrovské knižní bum a
naprostá většina čtenářů na něj pěla ódy chvály. Jestli sledujete můj blog už
delší dobu, víte, že se snažím těmhle bombám vyhýbat, abych pak nebyla
zklamaná. Divotvůrce má ale tak krásně zpracovanou obálku, že jsem prostě
neodolala.
Divotvůrce
má jednu obrovskou výhodu a tím je zpracování celého světa, ve kterém prožívají
naši hrdinové svá dobrodružství. Musím uznat, že si to autor promyslel opravdu
dobře. Rozdělení nejen na Jan'Tepy a Sha'Tepy, ale celkové rozdělení lidí na
kmeny a národy, kdy každý má jinou kulturu a zvyky, a přátelské, či nepřátelské
vztahy mezi sebou vycházejí z jejich minulosti se mi velmi líbilo a řekla bych,
že je to možná největší důvod, proč mě Divotůrce okouzlil. Informace se
dozvídáte po malých dávkách, takže se v tom neztratíte a pořád je co objevovat.
Ze
začátku jsem se sice nemohla do Divotvůrce dostat, samé městské potyčky, ale
asi po 150 stranách jsem se s ním sžila a kdybych nemusela přestat, abych
dělala i něco jiného než čtení, dočetla bych ho na jeden zátah.
Divotvůrce
je po delší době na poli dnešní fantasy něco jiného. Neprůbojnou hrdinku, která
nakonec odhalí své zkryté nadání, vystřídal Kellen, kluk, který musí svou
chytrostí dohánět to, na co ostatním stačí pouhá magie. Milostné trojúhelníky
vystřídaly zrady v rodině i v přátelství, souboje a pouliční šarvátky, při
kterých se autor nebojí zabíjet a karty, co dokáží změnit svět.
Jednoznačně
nejlepší postavou celého Divotvůrce byla Ferius. Samozřejmě kočkoveverky byly
také skvělé svým drzým způsobem, ale u Ferius jsem si dokázala živě představit
každý detail. Každý její pronikavý pohled, každou drzou, sarkastickou poznámku
i její tajuplnost a ležérnost. Byla tak uvěřitelná, že se mi všechny scény, ve
kterých hrála svou roli, míhaly hlavě, jako bych je měla přímo před očima. U
Kellena bych řekla, že si během knížky prošel malým vývojem. Není to špatný
hrdina, ale něco mu ještě chybí. Nějaké jeho kouzlo osobnosti. I tak jsem
opravdu zvědavá, jak si povede v dalším díle.
Když
to tedy celé shrnu, Divotvůrce se mi líbil a rozhodně vám ho doporučuju. Plný
počet mu ale dát nemohu právě kvůli delšímu rozjezdu, ale jinak je takřka bez
chyby a jak jsem již psala, jestli chcete zkusit něco odlišného, jděte do něj.
Hodnocení:
8/10
Původní datum vydání: 19.7.2018
0 komentářů