Autor:
Sarah J. Maasová
Ilustrátor:
Není
Počet
stran: 976
Rok
vydání: 2019
Aelin
riskovala vše, aby zachránila svůj lid a lidi, které miluje. Zaplatila za to
strašnou cenu a teď je uvězněna v kovové rakvi a mučena. Pouze vědomí, že na ní
závisí osud všech, jí brání v tom, aby podlehla. Aedion a Lysandra zůstávají
poslední, kteří brání Terrasen před naprostým zničením. Chaol, Manon a Dorian
jsou roztroušeni po celém kontinentu a musí sami volit cestu k naději na spásu.
Až se všechny cesty spojí, čeká je velká bitva.
Můj
dojem: Skleněný trůn byla jedna z prvních young adultovek, které
jsem četla. Během těch 4 let, kdy série vycházela, jsem se pokaždé těšila na
další díl. A pak na další a další. A teď je tu konec. Žádné další pokračování
nebude. S tímhle pocitem jsem četla Království popela a vychutnávala si každou
stránku, a i když jsem chtěla vědět, jak Sarah celou sérii zakončí, hrozila
jsem se té chvíle, kdy dočtu poslední slovo.
U
Říše bouří jsem měla výhrady, a proto jsem se bála, jak příběh bude pokračovat.
Zklamání na konec série, která mě provázela tak dlouho, bych nepřežila. Z
počátku jsem si nebyla úplně jistá. Hned několik dějových linek, nespočet
postav a rozsáhlé přípravy na válku mi chvílemi dávaly dost zabrat a občas
působily až zdlouhavě. Nic z toho ale nedávám autorce za vinu, protože to, co
přišlo potom, mi začátek několikanásobně vynahradilo. Jako ticho před bouří.
Bolest, krev a smrt vás provází od první stránky až do konce. S napětím čtete
popisy bitev z pohledu všech hrdinů a doufáte, že tohle nebude jejich poslední
okamžik. Dlouhé popisy nijak nemusím a většinou se u nich nudím, ale tady? Těch
900 stánek boje a vřavy mi uteklo jako nic.
Z
předchozích dílů jsme byli zvyklí na nečekaná překvápka. Nitky se spojí, díly
do sebe zapadnou, jak mají, a všechno začne dávat smysl. I tady jsou zvraty,
ale jednotlivé cesty se uzavírají a pomalu ubývají možnosti, jak se bude děj
ubíhat dále. Proto je příběh často předvídatelný a asi každý z nás tuší, jak
celá série skončí. Proto nemějte přílišná očekávání a užívejte si příběh
takový, jaký je. Neuvažujte nad tím, co by mělo být jinak a jak to mohla
autorka napsat. Jen si vychutnávejte každé slovo, protože, jak už jsem psala,
nic dalšího už nás nečeká.
I
když se může zdát, že stejně jako u Dvorů, má Sarah problém kohokoli zabít, je
to jen klam. A když to přijde, nejste na to nijak připravení a stále doufáte,
že se něco stane. Nějaký zázrak, kterým autorka vrátí vaši oblíbenou postavu
zpátky a všechno skončí tím kýčovitým happy endem, který sice nesnášíme, ovšem
v hloubi duše po něm toužíme. Zvlášť jedna smrt mě zasáhla hodně a do té doby
jsem si ani neuvědomovala, jak mi tato postava přirostla k srdci.
Mohla
bych Sarah vyčíst spoustu věcí. Maeve a Erawana, kteří byli často tak tupí, až
to bolelo. Milostné scény a nespočet vztahových linek. Aelin, která dokáže
nemožné. Hrdiny, kteří minutu před dvanáctou uniknou jisté smrti. A další
drobnosti. Nic takového ale dělat nechci. Protože nic z toho mi nezkazilo
všechny ty chvíle plné napětí, dojetí a slz. Chvíle, kdy jsem hlavní hrdiny
milovala, proklínala a zase milovala. Chvíle radosti i smutku.
I
když mám nejraději počáteční díly série, Království popela je podle mě
důstojným zakončením celého příběhu. Vždycky se najde někdo, komu se závěr
líbit nebude, ovšem za mě má málokterá, takto rozsáhlá série, vycházející
několik let, s nespočtem linek a postav, konec, který si zaslouží. Konec, který
nabídne nahlédnutí do budoucnosti hlavních hrdinů a do toho, co je čeká za
dobrodružství i po poslední větě na poslední stránce.
Hodnocení:
9/10
Původní datum vydání: 4.9.2019
0 komentářů