Svět knihy 2022

A zavítala jsem na něj hned dvakrát – v pátek i v sobotu. Naivně jsem si myslela, že si ve všední den v klidu projdu stánky jednotlivých nakladatelů a nakoupím pár knížek. Víc jsem se splést nemohla. Páteční tlačenice v uličkách hrdě konkurovala té sobotní. Neprůchodnost, dusno a šnečí tempo vás očividně neminou ani v pátek.

Kvůli rekonstrukci Veletržního paláce se letošní ročník konal až za budovou. Na prostranství vyrostlo „malé stanové městečko“. Základním kamenem se staly tři podélné stany – Hala A, B a C. Kromě nich jste mohli narazit i na menší přístřešky, kde se konaly besedy, a na stan malých nakladatelů. Asi si dokážete představit, jaké parno ve stanech bylo. Pořadatelé se sice snažili prostor co nejvíce provzdušnit, ale příliš to nepomohlo. Opravdu obdivuji všechny, kdo museli na stánkách strávit x hodin.

Další nepříjemnost spočívala v rozmístění stanů. Mapa se letos stala nejlepším přítelem knihomola. Bez ní bylo takřka nemožné trefit správný stan na první dobrou (vyzkoušeno na vlastní kůži). Nemluvě o zastrčeném Křižíkově pavilonu D. Kdybych nehledala jeden konkrétní nakladatelský stánek, vůbec by mi nedošlo, že jsem neprošla všechno.

Kromě negativ přinesla změna prostorů i několik pozitiv. Posezení v gastrozóně sice bylo věčně obsazené, ale člověk si mohl sednout pod stromy na trávu nebo na lavičky v letním amfiteátru. Klidných míst se tu našlo hodně.

Mile mě překvapil letošní program. Kromě tematických besed s italskými autory (Itálie byla letošním čestným hostem.), jste mohli zajít třeba i na literární „pub“ kvíz. Věřím, že každý si tu našel něco, co ho zaujalo. Já jsem se přišla podívat hned na několik pořadů, v sobotu jsem si nemohla ujít ani Humbook stage, ale o všem tu psát nebudu.

Jednou z navštívených besed byla i ta s Pavlem Taussigem aneb „Chlapcem, který přežil pochod smrti“. Přes všechny hrůzy, které ho potkaly, vyprávěl svůj příběh s jistým „odlehčením“, pokud to tak mohu nazvat. Kromě strašných momentů popisoval i náhody a dobré věci, které ho potkaly. Velmi inspirativní a zajímavé setkání.

Za sobotu bych pak vypíchla besedu „Novinářem v nesvobodné zemi“ moderovanou Lindou Bartošovou. Hosty byly Tomáš Etzler, Miroslav Karas, Tereza Šupová a Adéla Dražanová. Diskutovalo se o režimech v Bělorusku, Rusku a Číně. Vzhledem k nedávným událostem je dnes více než kdy jindy důležité se o těchto věcech bavit.

Největším zklamáním letošního ročníku je pro mě stánek Luxoru/Euromedia Group. Zatímco v minulých letech patřil k těm s největším výběrem knih, letos nabízel jen několik málo titulů. Regály nahradily bar s občerstvením a menší besední sál. Pokud jste se některého posezení zúčastnili, dostali jste lístek a mohli jste si vytočit cenu na kole štěstí (slevu na e-shop, plátěnku či balíček knih). Nevím jak vy, ale já na Svět knihy nejdu kvůli kupónku na e-shop.

Pokud jste dočetli až sem, nejspíš vás zajímá, co jsem si tedy koupila. Konečně jsem si pořídila Kouzla rodu Thornů, po kterých pokukuji už dlouho, a Dvůr stříbrných plamenů, na který se těším, ale zároveň mám mírné obavy. Třetím titulem je pak Maková válka od Hostu. Ta mě zaujala už v edičním plánu. Vypadá to na originální fantasy, tak snad nezklame.