Nevlastní sestra

Kdo mě sleduje déle, ví, že retellingy mám celkem ráda. Nevlastní sestra se ovšem v mnoha ohledech vymyká ,,klasickým" převyprávěním, na která jsme už nejspíše zvyklí. Pohádka o Popelce není zase tak častá, ale hlavně, Nevlastní sestra nevypráví to, co už známe z dřívějška. Naopak nám podává příběh o dívce, jejíž cesta začíná tam, kde Popelčina skončila.

A žili šťastně až navěky. Popelka možná, ale co ostatní? Co se stalo s nevlastními sestrami? Co ony? Jennifer Donnellyová zpracovala retelling na pohádku o Popelce po svém. Není ani tak ,,převyprávěním" jako spíše ,,dovyprávěním" celého příběhu, o tom, jak se musely Popelčiny nevlastní sestry smířit s realitou. Díky tomu vlastně ani nevíte, co se stane v další kapitole, protože, jak už jsem psala dříve, Nevlastní sestra začíná na úplném konci. Samozřejmě, pořád je to retelling a young adult, takže nemůžete čekat nějaké velké zvraty, které by vám vyrazily dech. I přes skutečnost, že se knížka odchyluje od pohádky, je její děj stále velmi předvídatelný. Ovšem to nebyl důvod, proč jsem knihu četla téměř měsíc. Zpočátku se mi autorčin nevšední nápad líbil, ale...

Mé nadšení se pomalu ale jistě ztrácelo a příběh mě začal opět bavit až po dvou třetinách. Nemohla jsem se do knihy začíst. Kapitoly sice byly krátké, ale ani to nepomohlo. Nevlastní sestra je psaná jednoduchým, často až pohádkovým stylem. Na jednu stranu se nemusíte trápit bůhvíjakým popisem, avšak někdy je to i na škodu. Scény, které měly působit temně, tak nepůsobily ani zdaleka, děj se valnou část knihy posouval pomalu a když už přišlo vyvrcholení příběhu, bylo naopak moc rychlé a krátké.

A příběhu nepomohla ani hlavní hrdinka Isabelle. Její přeměna z dívky bez sebevědomí v ženu, která přijme samu sebe, byla jednoduše jedno velké klišé. Nijak jsem se s ní neztotožňovala, vlastně mi bylo jedno, co dělá, nevyvolala ve mně žádné emoce. Bohužel, kolem jejího vývoje se točí velká část knihy a na romantiku moc místa nezbývá, proto knihu nezachránila ani lovestory.

Osobně bych vám doporučila přečíst si pár stránek, abyste zjistili, zda vám autorčin styl sedne, či nikoliv. Nápad Nevlastní sestry není špatný, bohužel s jeho zpracováním jsem měla problém.