Polibek vítězů

Polibek vítězů

Kletbu vítězů mohu s klidným svědomím prohlásit za jednu z nejlepších knížek, které jsem v roce 2019 přečetla. Zrada vítězů nebyla dokonalá, ale i tak jsem si ji užila. A Polibek vítězů? No, řekněme, že na konec této série jen tak nezapomenu.

 Začátek vypadal celkem slibně. Autorka připomněla zásadní události předchozích dílů, za což jsem byla vděčná, jelikož ne všechno jsem si pamatovala tak jasně, a i vývoj Kestrel a Arina mě celkem bavil. Třetí díl je čtivý, místy vtipný, stejně jako předchozí dvě knihy, o tom žádná, bohužel má ale i své chyby. A není jich zrovna málo.

Tou největší je podle mě nelogičnost a nepropracovanost některých situací či zvratů. Právě to je totiž kámen úrazu celé knížky a odtud pramení i další nedostatky. O smrti mistra špionáže z druhého dílu Arin ví, ale o Kestrel nikoliv? Samotný pracovní tábor v tundře je pak kapitola sama o sobě. Člověk by si myslel, že bude třeba dobře zabezpečený, ale jak se zdá, tak se tam i zpátky dostane každý, kdo jde zrovna kolem. 

Jednoduchost zkrátka kazí celý příběh. Předchozí dva díly nás udržovaly v napětí po celou dobu čtení, byl tam nějaký dlouhodobý plán, který se pomalu odhaloval, to u Polibku vítězů necítím. V místě A vyřeší postavy jeden problém a přesunou se do místa B. Všechno se děje jako po másle. 

Sama o sobě bych řekla, že jsem nenáročný čtenář, spoustu chyb dokážu odpustit a jen tak mě něco nerozhodí. Polibku vítězů se to ovšem podařilo. To, že prvních 200 stránek máte pocit, jako kdyby žádná válka neprobíhala, protože se skoro nic neděje, bych ještě tak nějak skousla. Ok, pomalejší rozjezd. Ale aby celá válka, do které jsou vtaženy tři mocné říše, počítáme-li i Herranii, která se teprve vzpamatovává, v čele s výbornými stratégy, skončila po 2-3 střetnutích, z nichž každé je maximálně na 2 kapitoly, to jen tak přejít nedokážu. Rozepsat by potřebovaly i jiné scény, ale právě bitvy na to doplatily nejvíce. 

Našly by se ještě další chybičky, ale ty jsou oproti těm, které jsem zde uvedla, naprosto přehlédnutelné. Možná to bylo mým očekáváním, jelikož předchozí díly se mi líbily hodně a doufala jsem, že i závěr bude skvělý. Potenciál série velký, bohužel třetí díl ho nenaplnil.

Hodnocení: 4,5/10

Autor: Marie Rutkoski
Ilustrátor: Není
Počet stran: 480
Rok vydání: 2020 (e-kniha)

Anotace

Arinovy myšlenky jsou soustředěny na válku a o Kestrelině osudu nemá tušení. A ani nechce mít. Je přesvědčen, že k zásnubám s princem Valorie ji přiměla touha po moci a životy nevinných lidí ji nezajímají. Kestrel však byla odsouzena k nuceným pracím, kde jen stěží přežívá. Doufá, že Arin dostane její tajnou zprávu a konečně se dozví pravdu.


Podaří se jim opět se setkat, spojit síly a vybojovat svobodu a mír nejen pro sebe, ale také pro své národy?

Nejnapínavější partie Tesáků a Žihadel začala. Ani ty nejvyšší kameny však hráčům nemusí zajistit vítězství…


2 komentářů

  1. Škoda, že záver nemal takú úroveň, ako si čakala. Ja som sa k tejto sérii zatiaľ akosi nedostala, ale dosť som o nej počula, tak možno niekedy jej dám šancu :-)

    OdpovědětVymazat